Seznam území OKFF    Diplom OKFF    OKFF - moje aktivace

    Základní údaje:  Výměra: 122 ha.  Nadmořská výška: 255–469,7 m.   Vyhlášeno: v roce 1933.

    Předmět ochrany:
Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou
a) přirozené lesní porosty tvořené hercynskými dubohabřinami, acidofilními doubravami, acidofilními a květnatými bučinami, suťovými lesy, jasanovo-olšovými luhy, bory a štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin.
b) vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, zejména populace silně ohroženého druhu rostliny tisu červeného (Taxus baccata), včetně jejich biotopů.

    Rezervace se rozkládá na příkrých svazích řeky Berounky a jejího pravostranného přítoku Radubice s převážně západní až severozápadní orientací. Svahy jsou částečně suťové, místy se skalními výchozy. NPR bylo toto území o rozloze 122 ha, ležící západně od obce Chlum v Plzeňském kraji, vyhlášeno již 31. prosince 1933. Hlavním předmětem ochrany je zde suťový smíšený porost s výskytem tisu červeného (Taxus baccata). Jde o výjimečnou lokalitu z hlediska zachování genofondu tohoto druhu. NPR Chlumská stráň je součástí přírodního parku Horní Berounka.

    Území leží na příkrém erozním pravém svahu hlubokého údolí řeky Berounky, regionálně geomorfologicky se řadí k celku Plaské pahorkatiny. Horninovým podkladem jsou převážně zpevněné sedimenty břidlice, droby a prachovce, na menší části pak silicity, jejichž relativní stáří spadá do období svrchního proterozoika. Kvartérní pokryv utvářejí zbytky starších hornin nebo různé typy svahových uloženin. Vznikly zde kyselé nasycené hnědé půdy se skeletovitými rankery. Podél potoků a na deluviích leží typické kambické gleje. V krajině kolem dnešního chráněného území bylo doloženo keltské osídlení z doby cca 500 let př. n. l. Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961–1990 dosahovala 7,1–8 °C normála ročních srážkových úhrnů za stejné období byla 501–600 mm. Nadmořská výška oblasti se pohybuje v rozmezí 255–469,7 m. Rezervace je odvodňována Berounkou, pouze jihozápadní část potokem Radubice.

    Současný vegetační kryt tvoří přirozené až původní lesy (reliktní bory), lesní kultury a fragmenty nelesních společenstev. Zvláštnostmi georeliéfu a substrátu je podmíněna přítomnost acidofilních doubrav (svaz Genisto germanicae-Quercion), borů, suťových lesů (svaz Tilio-Acerion as. Aceri-Carpinetum), zbytků olšin (svaz Alnion glutinoso-incanae) a porostu skalních výchozů (svaz Allyso-Festucion pallentis). Ve stromovém patře roste kromě tisu červeného také jedle bělokorá (Abies alba), jalovec obecný (Juniperus communis), jeřáb muk (Sorbus aria), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jilm vaz (Ulmus laevis), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), lípa malolistá (Tilia cordata), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus) a jilm drsný (Ulmus glabra). Ve světlejších a vertikálně členitějších porostech jsou rozsáhlé porosty keřů (hloh a líska obecná). Bylinné patro je velmi rozmanité dle typu společenstva V reliktních borech se často setkáme jen s mechovým porostem na skalních výchozech, v porostech zakrslých doubrav se vyskytuje tolita lékařská.(Vincetoxicum hirundinaria). Z významných druhů se zde dále vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), dymnivka dutá (Corydalis cava) či prvosenka jarní (Primula veris). Dále můžeme nalézt třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), starček vejčitý (Senecio ovatus), netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora), netýkavku nedůtklivou (Impatiens noli-tangere), hrachor jarní (Lathyrus vernus) nebo jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis). Dřevinná skladba zde rostoucích lesů se v hůře dostupných partiích (především prudké svahy) blíží přirozené a vyskytuje se tu tis červený (Taxus baccata). Obhospodařované lesy v ostatních částech rezervace tvoří převážně smrkové a borové monokultury, zastoupena je i jedle.

    Byla zde zjištěna přítomnost mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), ropuchy obecné (Bufo bufo), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) a zmije obecné (Vipera berus). Mezi ptáky převažují druhy lesní, významný je výr velký (Bubo bubo), puštík obecný (Strix aluco) a kalous ušatý (Asio otus). U vody lze potkat ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a břehuli říční (Riparia riparia). Z fauny bezobratlých je nápadný například plzák lesní (Arion rufus).

    Potoky na území rezervace a přilehlý tok Berounky jsou součástí rybářského revíru. Ve střední části NPR vede turisticky značená pěšina ke skalnímu výchozu, na vyhlídku „Na Plazu“, ze které je výhled na přírodní park Hřešihlavská.

Zdroj:   http://www.cittadella.cz .