Seznam území OKFF    Diplom OKFF    OKFF - moje aktivace

    Základní údaje: Výměra: 406,8988 ha Nadmořská výška: 189 – 192 m Vyhlášeno: v roce 1985

    Charakteristika území Naprostou většinu území zaujímají lesní porosty charakteru tvrdého luhu, na sušších místech dubohabřiny. Maloplošně jsou přítomny měkké luhy a mokřadní olšiny. Kromě lesů víceméně přirozeného charakteru s bohatší druhovou, věkovou a prostorovou strukturou a s vyšším podílem rozpadajících se a odumřelých stromů, zaujímají významnou plochu i jednodruhové stejnověké porosty zejména dubu letního. Na řadě míst jsou přimíšeny geograficky a stanovištně nepůvodní dřeviny; akát, smrk, dub červený, hybridní topoly, dub cer. Někde tyto dřeviny tvoří i samostatné porostní skupiny. Z typických lužních dřevin zde najdeme jilmy (Ulmus laevis, U. minor), zejména podél mrtvých ramen, jinde většinou pouze v nižších etážích, zcela ojediněle pak topol černý (Populus nigra). Na topoly, a to i nepůvodní, má silnou vazbu kruštík polabský (Epipactis albensis), který tu má několik desítek mikrolokalit. Významnou složkou těchto společenstev je xylofágní hmyz vyvíjející se v odumřelém a rozpadajícím se dřevě.

    Libický luh byl historicky, a zčásti dosud je, velmi významnou lokalitou z hlediska diverzity bezobratlých. Například pouze tesaříkovitých brouků bylo v Libickém luhu zjištěno 62 druhů, což představuje zhruba 30 % fauny bývalého Československa. Stejná situace je i u jiných dřevokazných brouků. Jako nový druh fauny pro Českou republiku zde byl ohlášen zdobenec Trichius rosaceus, ploštice Holcocranum saturejae nebo dvoukřídlí Apterina pedestris a Feminia latipaltis. Velkých motýlů (tzv. Macrolepidoptera) se v oblasti vyskytovalo asi 700 druhů, což je zhruba 50 % této skupiny v ČR. V Libickém luhu byl v roce 1994 naposledy v Čechách sledován jasoň dymnivkový, jenž byl odlišný od přežívajících moravských populací. Tato aberace byla popsána jako poddruh Parnassius mnemosyne bohemien. Podle Konvičky, Čížka a Beneše (2004) souvisí vymizení nejvzácnějších druhů - jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) a hnědáska osikového (Euphydryas maturna) v 90. letech 20. století s převodem na hospodářský tvar vysokého lesa.

    Dalším prvkem významným z hlediska biodiverzity území jsou tůně a slepá ramena. V jarním období můžeme v řadě z nich pozorovat žábronožku sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). V hlubokých nezastíněných tůních s otevřenou vodní hladinou se vyskytují společenstva ponořených a vzplývavých rostlin, z nichž nejvýznamnější jsou lekníny bílý a bělostný (Nymphaea alba, N. candida). Takové tůně jsou v NPR v současnosti již vzácné. V mělčích tůních na několika místech roste žebratka bahenní (Hottonia palustris). Závěrečné stadium sukcese tůní představují mokřadní olšiny.Roztroušeně narazíme v Libickém luhu na louky různého typu od ostřicových porostů po mezofilní ovsíkové louky. Vznikly buď zazemňováním slepých ramen nebo jako náhradní společenstva po lesích. Vzácněji se vyskytují louky psárkové, ojediněle pak kontinentální zaplavované louky, pro něž jsou typické vzácné byliny, jako například hrachor bahenní (Lathyrus palustris), žluťucha žlutá (Thalictrum flavum) nebo jarva žilnatá (Cnidium venosum). Část luk byla v minulosti zorána a opět zatravněna.

    Důvody ochrany a péče Největší komplex úvalového lužního lesa v Čechách s řadou přirozených lesních společenstev vyvinutých v závislosti na hloubce hladiny podzemní vody a periodicitě záplav, s tekoucí i stojatou vodou četných tůní v různém stupni zazemňovacího procesu od otevřené vodní hladiny po mokřadní olšiny a s druhově bohatými hygrofilními a mezofilními polabskými loukami a na tato společenstva vázané ohrožené druhy rostlin a živočichů.

    Flora Území pokrývá rozsáhlý komplex lužních lesů se zastoupením především dubu letního (Quercus robur), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), habru obecného (Carpinus betulus) a dalších dřevin. Význačný jarní aspekt Pro tato společenstva je charakteristický bohatě vyvinutý jarní aspekt s dymnivkou dutou (Corydalis cava), sasankou hajní (Anemonoides nemorosa) i pryskyřníkovitou (Anemonoides ranunculoides), violkami a dalšími druhy. Přes polovinu plochy lesních porostů tvoří stejnověké monokultury přirozeně se vyskytujících druhů (lesy na území NPR byly odedávna ovlivňovány a využívány člověkem) i nepůvodních dřevin (smrk, borovice lesní, vejmutovka dub červený apod.) V hlubokých nezastíněných tůních s otevřenou hladinou se vyskytují společenstva plovoucích a vzplývavých rostlin, nejčastěji s okřehky a růžkatcem ostnitým Cerathophylum demersum, v mělčích tůních bývají porosty žebratky bahenní (Hottonis palustris). Sukcese tůní směřuje k mokřadním olšinám. Na území rezervace se nacházejí také louky – náhradní společenstva lužního lesa – závislé na pravidelném kosení. Roste na nich celá škála lučních porostů od mokřadních ostřicových luk přes psárkové a mezofilní ovsíkové louky až po xerofilní louky na písku. Nejvýznamnější jsou zbytky druhově bohatých lučních společenstev s rozrazilem dlouholistým (Lysimachia longofolia) a dalšími druhy. Z Libického luhu byl v roce 1978 popsán jako nový druh pro vědu kruštík polabský (Epipactis albensis).

    Fauna Libický luh byl historicky, a zčásti dosud je, velmi významnou lokalitou z hlediska diverzity bezobratlých. Například pouze tesaříkovitých brouků bylo v Libickém luhu zjištěno 62 druhů. Stejná situace je i u jiných dřevokazných brouků. Jako nový druh fauny pro Českou republiku zde byl ohlášen zdobenec Trichius rosaceus, ploštice Holcocranum saturejae nebo dvoukřídlí Apterina pedestris a Feminia latipaltis. Velkých motýlů (tzv. Macrolepidoptera) se v oblasti vyskytovalo asi 700 druhů, což je zhruba 50 % této skupiny v ČR. V Libickém luhu byl v roce 1994 naposledy v Čechách sledován jasoň dymnivkový, jenž byl odlišný od přežívajících moravských populací. Dalším prvkem významným z hlediska biodiverzity území jsou tůně a slepá ramena. V jarním období můžeme v řadě z nich pozorovat žábronožku sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). V území byli zjištěny i další druhy měkkýšů hrachovka kulovitá (Pisidium globulare), okružanka mokřadní (Sphaerium nucleus), lištovka lesklá (Segmentina nitida), svinutec kruhovitý (Anisus spirorbis). Žije zde zde řada obojžívelníků např. skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), kuňka obecná (Bombina bombina) atd. Ze zvláště chráněných druhů ptaků se vyskytuje např. ledňáček říční (Alcedo anthis), Žluva hajní (Oriolus oriolus) a další.

Zdroj:   http://www.cittadella.cz .